1Vysoko na nočním nebi žila malá hvězdička jménem Pip. Pip byl nejmenší hvězdičkou na celém nebi a byl si jistý, že to znamená, že vůbec nezáleží na tom, jestli tu je.
2„Ty velké hvězdy svítí tak jasně," povzdechl si Pip. „Nikdo si přece nemůže všimnout tak maličkého světýlka, jako jsem já." Schoval se za mráček a snažil se, aby ho nikdo neviděl.
3Jedné noci plula daleko dole malá loď přes široké, temné moře. Námořníci se dívali na nebe a hledali světlo, které by je bezpečně dovedlo domů.
4Velké hvězdy svítily jasně, ale byly tak vysoko a tak daleko, že námořníci nedokázali jednu od druhé rozeznat. Začínali se cítit ztracení a báli se.
5Tu mladá námořnice ukázala přímo nahoru. „Podívejte! Tamta malá hvězdička, tamhle, je přesně nad naším přístavem. Sledujte ji!" Ukazovala na Pipa.
6Pip tomu sotva věřil. Vylezl zpoza svého mráčku a svítil ze všech sil, jak jen jeho malé světýlko dokázalo — rovnou dolů na temnou vodu a ukazoval cestu.
7Loď následovala Pipovo malé, stálé světlo přes celé moře a bezpečně doplula do přístavu. Námořníci jásali a mávali mu.
8„Jsem jen maličký," zašeptal Pip, „ale moje světlo bylo přesně to, které potřebovali." Od té noci si Pip nikdy nepřál být větší. I to nejmenší světýlko, věděl, může někomu pomoci najít cestu domů. Dobrou noc, Pipe. Dobrou noc.
