Promoklá toulavá kočka, dvoje zavřené dveře a dívka, která se přesto rozhodne jednat
Kočka pod lavičkou je bezplatný sedmistránkový komiksový příběh pro děti o laskavosti. Maya najde v dešti pod lavičkou promočenou toulavou kočku, zaklepe na dvoje dveře, za nimiž jí nikdo nepomůže, a odnese ji domů schovanou ve své bundě. Příběh vznikl s ReadKidz a na této stránce si ho můžete přečíst celý.
Komiksová kresba je v angličtině — po každé stránce následuje překlad do jazyka čtenáře.
Stránka 1
The rain came down in gray curtains, soaking the pavement and drumming on every rooftop in the street.
Maya pulled her jacket tight and ran, her sneakers splashing through puddles, her bag bouncing hard against her back.
She was almost at the corner when she saw it — a small shape beneath a wooden bench, pressed flat against the ground.
Déšť padal v šedých závěsech, máčel chodník a bubnoval na každou střechu v ulici.
Maya si pevně přitáhla bundu a rozběhla se. Tenisky jí cákaly v kalužích a taška jí prudce poskakovala na zádech.
Už skoro byla na rohu, když to uviděla — malý tvar pod dřevěnou lavičkou, přitisknutý k zemi.
Stránka 2
It was a cat. Soaking wet, the color of storm clouds, with its ears pinned down and its whole body trembling. It watched Maya with wide amber eyes but didn't move, not even when a car rolled past and sent a wave of cold water skimming across the pavement.
Maya crouched down.
Rain soaked through the knees of her jeans.
Byla to kočka. Celá promočená, v barvě bouřkových mraků, s přitisknutýma ušima a třesoucím se tělíčkem. Dívala se na Mayu široce otevřenýma jantarovýma očima, ale nepohnula se, ani když kolem projelo auto a přes chodník se přelila vlna studené vody.
Maya si dřepla.
Déšť jí promáčel kolena džínů.
Stránka 3
The cat blinked at her slowly, then looked away, as if pretending not to need anything at all.
Maya pulled her jacket off and draped it over her bag, making a kind of roof.
The cat's trembling slowed, just a little.
She knocked on the nearest door — number fourteen — but nobody answered.
She knocked on number sixteen.
An old man opened it, shook his head at the cat, and closed the door again.
Kočka na ni pomalu zamrkala a pak se odvrátila, jako by předstírala, že vůbec nic nepotřebuje.
Maya si sundala bundu a přehodila ji přes tašku, takže vznikla jakási stříška.
Kočka se třásla o trochu méně.
Maya zaklepala na nejbližší dveře — číslo čtrnáct — ale nikdo neotevřel.
Zaklepala na číslo šestnáct.
Otevřel jí starý muž, zavrtěl nad kočkou hlavou a zase dveře zavřel.
Stránka 4
Maya stood on the step and looked back at the bench.
The cat was still there, watching her.
She walked back and sat beside the bench, right on the wet ground, and reached one hand underneath. The cat sniffed her fingers. Its nose was cold. Its fur was absolutely drenched. Very slowly, it pressed the top of its head against her palm.
Maya stála na schodech a podívala se zpátky k lavičce.
Kočka tam pořád byla a dívala se na ni.
Maya se vrátila, posadila se vedle lavičky přímo na mokrou zem a natáhla pod ni ruku. Kočka jí očichala prsty. Čumáček měla studený. Kožíšek úplně promočený. Velmi pomalu přitiskla temeno hlavy k Mayině dlani.
Stránka 5
Maya tucked the cat inside her jacket, holding it against her chest. It was heavier than it looked, and it dug its claws lightly into her sleeve, not enough to hurt, just enough to hold on. She started walking toward home again. The rain didn't slow down.
Maya schovala kočku do bundy a přitiskla si ji k hrudi. Byla těžší, než vypadala, a lehce se jí drápky zachytila za rukáv — ne tolik, aby to bolelo, jen tak, aby se udržela. Maya se znovu vydala domů. Déšť nepolevoval.
Stránka 6
Her mother opened the front door before Maya even reached the step. She took one look at her daughter — soaked through, shoes squelching, a pair of amber eyes glowing from inside the jacket — and put her hand over her mouth.
"His name is Kay," Maya said firmly, before her mother could say a single word.
Mayina maminka otevřela vchodové dveře ještě dřív, než Maya došla ke schodům. Podívala se na svou dceru — skrz naskrz promočenou, s čvachtajícími botami a párem jantarových očí zářících z bundy — a přikryla si rukou ústa.
„Jmenuje se Kay,“ řekla Maya rozhodně, dřív než její maminka stačila říct jediné slovo.
Stránka 7
Kay looked up from inside the jacket. He sneezed. Then he tucked his nose under Maya's chin and stayed very, very still, listening to the rain.
Kay vykoukl z bundy. Kýchl. Pak schoval čumáček pod Mayinu bradu a zůstal úplně, úplně nehybně poslouchat déšť.
Pro dospělé
Nejdůležitější na tomto příběhu je to, co se v něm nestane: žádný dospělý problém nevyřeší. Maya zaklepe na dvoje dveře a nedostane nic. Příběh ty sousedy netrestá ani z nich nedělá padouchy — jen nechává Mayu stát na schodech a rozhodovat se, co udělá ona. Děti, kterým se říká „běž pro dospělého“, málokdy vidí, jaké to je, když je to právě ony, kdo jedná. Maya také dá kočce jméno ještě předtím, než se zeptá na svolení, což může vykouzlit úsměv i podnítit rozhovor.
Povídejte si o něm společně
Dvoje dveře Maye nepomohly. Co byste udělali dál vy?
Kočka se odvrátila, „jako by předstírala, že vůbec nic nepotřebuje“. Proč to asi udělala?
Maya si v dešti sundala bundu, aby z ní udělala střechu. Co ji to stálo?
Řekne „Jmenuje se Kay“ dřív, než její maminka stačí promluvit. Proč myslíte, že mu nejdřív dala jméno?
Co byste museli udělat, než byste se mohli starat o nějaké zvíře?
Často kladené otázky
Jak dlouhý je příběh Kočka pod lavičkou?
Má sedm stran — je to krátké čtení na zhruba pět minut a vhodný první komiks pro dítě, které se teprve učí číst komiksové panely.
Pro jaký věk je tento komiks určený?
Je určený pro děti ve věku 7-9, ale většinu příběhu vyprávějí obrázky, takže ho snadno pochopí i mladší čtenáři.
Smí kočka zůstat?
Ano. Na poslední stránce je Kay schoulený Maye pod bradou a poslouchá déšť. V tomto příběhu se zvířeti nic smutného nestane.
